Archivy






Mám ráda rodinná setkání. Líbí se mi, když se všichni sejdeme, mluvíme jeden přes druhého, nikdy nestihneme říct vše, co jsme potřebovali, a vždycky je něco, co neslyšíme, protože jsme zrovna v jiné místnosti. Já jsem navíc expert na to si nechat na poslední chvíli nějakou důležitou činnosti, jako vytírání kuchyně, vyžehlení ubrusu apod. Takže pak pochopitelně nestíhám a zapřáhnu do vaření a přípravy pohoštění všechny, co jsou na blízku. Nechcete přijít?


Dnes jsem tedy pozvala naše blízké na oběd. Celý včerejškem pršelo, prší i dnes, ale čert to vem, je mi to jedno a mám dobrou náladu.
Tu mi nezkazilo ani stále zmrzlé maso na pečení, ačkoliv mělo celou noc na to, aby v talíři na lince povolilo. Ani fakt, že Martin musí ještě pro něco (pro kytku, co včera nestihl koupit) do obchodu. Aspoň mi koupí ještě maso do polívky – rozhodla jsem se totiž, že ho mám málo. Nerozhodí mě přeteklé brambory – ty šuplíky stejně potřebovaly umýt, ano, všech šest. No a vylité mléko a drobky od snídaně, to už vůbec ne. Není nic lepšího než vítat návštěvu s hadrem v ruce.
Přes všechny zádrhele jsme se přenesli k obědu a odpolední kávičce. A jak to probíhalo, můžete vidět z následujících fotek.

 

 
Díky moc a zase někdy.



Comments are closed.


kvalitní webové stránky, iD-SIGN